Příběh o lásce a času

Byl jednou jeden malý ostrov a na něm žilo mnoho bytostí.

Štěstí, Lítost, Vědění a Láska, spolu s dalšími city.

Jednoho dne se city dozvěděly že se ostrov brzy potopí.

Každý se chystal ostrov opustit až na Lásku.

Láska trvala na tom že vydrží až do poslední minuty.

O pár dní později když se ostrov už potápěl

Láska si pomyslela že požádá o pomoc.

Uviděla jak kolem pluje Bohatství na veliké lodi.

Láska se zeptala: Bohatství vezmeš mě s sebou?

Bohatství odpovědělo: Ne má loď je naložená zlatem stříbrem a poklady. Není tu pro tebe místo.

Pak Láska spatřila Marnivost na velkolepé lodi a tak požádala: Marnivosti pomoz mi prosím!

Marnivost řekla: Nemůžu ti pomoci. Jsi mokrá a mohla bys mi zašpinit mou krásnou loď.

Když kolem plula Lítost Láska ji požádala o pomoc: Lítosti nech mě plout s tebou.
Ach já jsem tak smutná chci prostě být sama! odpověděla Lítost.

Pak kolem plula Radost ale pro své potěšení Lásku neslyšela.

Najednou se ozval hlas: Pojď sem Lásko. Já tě vezmu s sebou.

Byl to stařec. Láska byla nad očekávání potěšena a zapomněla se zeptat na jeho jméno.

Když dorazili ke břehu stařec odešel.

Láska byla vděčná a zeptala se jiného starce na jméno toho který ji právě zachránil.
Jmenuje se Čas odpovědělo Vědění.

Čas? ptala se Láska proč by mi Čas pomáhal?

Vědění se usmálo: To proto že jen čas může pochopit

jak ohromná Láska je.